Volný verš
03.01.2011 21:46
Volný verš
Poutník,
věčně ztracený,
na bílé ploše,
stránky.
Nesvázán,
tíhou okovů,
ulpívá,
mezi řádky.
Spí sám,
i snídá po ránu,
sám k modlitbě,
pokleká.
(Netrpí...),
Jen občas,
smutno je mu,
jako prázdné,
duši člověka.