Volný verš

03.01.2011 21:46

Volný verš

 

 

Poutník,

věčně ztracený,

na bílé ploše,

stránky.

 

Nesvázán,

tíhou okovů,

ulpívá,

mezi řádky.

 

Spí sám,

i snídá po ránu,

sám k modlitbě,

pokleká.

 

(Netrpí...),

Jen občas,

smutno je mu,

jako prázdné,

duši člověka.